...chodí za mnou myšlenky, obrázky, sny a exhibují...občas se pokusím jim dát tvar.

Pomeranč

21. srpna 2007 v 13:56 | olivka |  za víčky
Ulice rámovaná domy směřuje bůhví kam. Kráčím po ní, nad hlavou nebe. Luna má barvu pomeranče, je veliká a šťavnatá. Plod tmavomodré oblohy s tlustou ďolíčkatou kůrou. Pohupuje se nízko a trochu děsí. Omamná vůně citrusů vyvěrající z nitra úplňku klesá dolů, aby zalila spící bytosti světlem a vnesla do spánku několik znepokojujících snů. Ráno můry odletí. Motýli mozkové aktivity budou odsunuty do jakéhosi zetlelého neuronu na periferii. Ale teď mají svou moc a burcují vnitřní světy za zavřenými víčky. A já, v jejich zajetí, na bezejmené cestě, jdu dál, oslepena sluncem i pomerančem, až do hlubokého nevědomí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama