...chodí za mnou myšlenky, obrázky, sny a exhibují...občas se pokusím jim dát tvar.

Srdcerváč

16. srpna 2007 v 10:34 | Olivka |  za víčky
Ležel na posteli po banální operaci. Vyřízli mu srdce. "To je normální, to děláme téměř každý den, bez něj se dá v klidu žít." řekl doktor. Mě se zmocnila úzkost. Ani nevím proč, možná jsem v tom jemným srdci byla schovaná, nebo jsem si nalhávala, že jsem. Jenže ta iluze se pro mě stala tak skutečnou, že teď, když srdce umřelo, se mi špatně dýchá. A Jeho vidím, jak křičí na doktora, že nechce být v márnici na pozorování, že nesnáší, když ho pozorují. Vyrval si z ruky všechny paprsky a hodil je na mě. " Tak moc pálí," křičím na něj, jenže neslyší. Skáče z okna ven. A tam jsou tmavě modrý plastový baráky a na jednom z nich je klícka a v klícce se trápí panenka Marie. "Máš dlouhý ukazováčky na nohách, máš ET prst, stejně jako Olinka," říká jí a mě to těší. Vzpomněl si. "Proč tě zavřeli?" ptá se Marie . "Já vím proč. Potřebujou symboly, mají strach, aby jsi se jim nezkurvila."
Pak jsem se vzbudila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama