...chodí za mnou myšlenky, obrázky, sny a exhibují...občas se pokusím jim dát tvar.

Říjen 2007

Soudce

28. října 2007 v 16:05 | Olivka |  sevillsky casoprostor

Francisko mi vysvetlil zaklady spanelske gramatiky a pak se, se stejne sucharskym vyrazem v obliceji a tonem hlasu, pustil do rozboru povahovych rysu svych dcer. Dozvedela jsem se, ze Martita je nadanejsi, chytreji, zodpovednejsi a ma lepsi vlastnosti nez jeji o tri roku starsi sestra. No to me podrz,...!! Dva semestry psychologie, ulozene v zaloznim supliku me hlavy, odpiskaly osudovy faul proti Marii. Vysoka pravdepodobnost hlubokeho vnitrniho zraneni. V duchu jsem ji objala.
Vazeny pane soudce,
Nemlatte svym soudcovskym kladivkem o hlavu sedmilete holcicky.
Je uplne nevinna.

Martita

21. října 2007 v 13:58 | Olivka |  sevillsky casoprostor
Marta zlostne zadupala nozickama, zakricela hlasite zaklinadlo a promenila se do podoby maleho nasranka. Uvnitr me zacala zurive piskat varna konvice. Pisen Rozmazleny spratek mi tepala po celem tele. Rychle jsem vypla plyn a horky vztek vylila do zalozni dutiny v hrudniku.
Co vsechno se tu clovek nenauci:-)!

Tetovani

20. října 2007 v 13:24 | Olivka |  za víčky
Byla jsem v ponurym byte jakyhosi pofiderniho zpevaka. Rikal mi, ze taky sukal Kate Moss a vyslikl se do naha. Jeho telo bylo tetovany na cerno. Couhaly jen dlane, prsty u nohou a oblicej. Dekadetni zdobeni. Image napustena kokainem, rezavym zvukem kytary a prosakla nekonecnymi alkoholovymi dychanky. Trochu jsem se bala a v hlave mi pipala vystrazna kontrolka detekuji moznou pritomnost viru. Chtel mi svazat ruce, ze to tak ma rad. Matozne jsem se snazila odmitnout. Pan Strach byl daleko hloubeji ve mne. Zpevak me nakonec spoutal reznou niti a ja se propadla do jine reality.

Pocit

20. října 2007 v 1:58 | Olivka |  sevillsky casoprostor
Stala jsem na strese sevillskyho baraku s vyhledem na katedralu. Slunce zapadalo a moje plice se mazlili s vonavou pryskyrici. Poprve, tady v Seville, jsem se dotkla pocitu opravdovosti. Pocit moje osahavani prijmul schovivave a tak jsem ho k sobe pritiskla vic a rdousila jeho nadherne pritomnou intenzitu.
Od te doby si pamatuju sny, co se mi tu zdaji :-)

Moje vlasy jsou ohen

20. října 2007 v 1:45 | Olivka |  za víčky
Moje vlasy jsou ohen.
Na ramenou divoke reky.
Splyvam.

Pohadka na dobrou noc

20. října 2007 v 1:40 | Olivka |  sevillsky casoprostor
Marta se svalila na postel a usnula jeste pred tim, nez se mohla vubec dojmout. Zato Maria plakala, kdyz umiralo zvire. Diky bohu ho milovala kraska a pohadka mohla dotancit svuj konec ve stesti.

Vlastenecka

10. října 2007 v 12:39 | Olivka |  sevillsky casoprostor
Za devatero horami a devatero rekami se nachazi kralovstvi zasypane rezavym listim a hnedymi kastany. Zdejsi mesta zdobi rozdovadeni psi a jejich mekka hovna lakaji spechajici nohy k mlaskavemu zaboreni. Starici posedavaji na lavickach a mavaji holemi svetu na rozloucenou. Obcas se nekdo usmeje, ale vetsinou si lidi nasazuji na tvar ochranny obal z sedivych mraku.
Mladici a mladice tu ted nosi radi pruhovane oblecky. Na Sklenence jsou jich hejna a intelekutualne stebetaji. Kdyz zaostrim svoji vnitrni kameru a na osoupanem neuroprehravaci spustim tlacitko minulost, dokazu rozpoznat jednotlive tvare. Libi se mi. Sentimentalni mozkova story mne nasledne prenese do Gluma. Noc vypali podniku rudy cejch Sodma -Gomora. Krev navstevniku zabubla potrebnou promili a hlasity smich a hlasita rec a hlasity jekot naplni krcmu. Mistni osazenstvo rado atakuje svuj casoprostor primitivnejsim zpusobem. Nocni smena uz usla 200 mil mezi stoly a skripava melodie jejich nervu chvilemi prekrici juke box. Je cas popovidat si s panakem Havany. O kousek dal a kolem a kolem uz vsichni spi v peliscich. Rano vstanou a pujdou do prace a pujdou do skoly a pujdou do parku a pujdou cestami, ktere znam, pujdou po sedivych chodnicich meho srdce a po duhovym mostu za mraky do naseho spoleceneho vesmiru. Tam jim vykouzlim merunkovou svatozar jako podekovani za vsechny dopisy, ktere mi nosi virtualni postaci, a za vsechnu lasku, ktera ke mne dennodene pricapkava a objima mne svyma neznyma ruckama.